Dobrý den,
zajímá mě váš názor na požadavky na pozici logistiků ve firmách. Jakým způsobem by měli být vybíráni, jaké by měli splňovat požadavky?
Proč je na tuto pozici upřednostňován SŠ s praxí před VŠ vystudovaným v oboru bez praxe?

A jak se vám zdá dobrá pozice uvedená v nadpise? Obecně trainee programy? Máte s nimi někdo zkušenost?

Nikdo nemá?

Tady si pisem jen ty a ja

Pokud bych já měl rozhodovat, koho vezmu, tak také raději toho středoškoláka s praxí. Je schopen okamžitě začít pracovat a s velkou pravděpodobností bude i levnější.
Málokdo vydrží na svém prvním místě dlouhou dobu. Obvykle tam získá zkušennosti - jak pozitivní (co by měl dělat), tak negativní (co by neměl dělat) a pak hledá místo, kde by nastoupil s "čistým štítem" (a obvykle za vyšší plat). Pro firmy je takovýto zaměstnanec velmi nevýhodný - odnese firmě část jejího "know-how", které potom využije jiná firma a naopak trochu "vytáhne na světlo" nějaké ty kostlivce ve skříni. Některé firmy (zatím spíše ty menší) si to už začínají uvědomovat, těm větším to bude ještě nějakou dobu trvat. Hodně firem dnes přijímá zaměstnance tak, že je přetahuje odjinud, protože ví, že se jim to vyplatí.

Rozumím, že SŠ je výhodnější investice z hlediska počátečních vkladů, ale není student s VŠ investicí do budoucna? Když podník bude chtít, udrží si ho... záleží jen na tom, jestli mu nabídne to, co konkurence... je věcí podniku, jestli si chce vychovat své pracovníky...

Jak se to vezme. Pokud ten středoškolák tu práci zvládne, není důvod brát (více placeného) vysokoškoláka (na uklízení si taky nevezmu oblek s kravatou), s menší pravděpodobností, že u firmy zůstane (zvlášť, pokudje to jeho první zaměstnání).
Vysoká škola je výhodou hlavně pro toho člověka (může si víc vybírat z případných zaměstnání), pro firmu může být spíš nevýhodou (vlastně ze stejného důvodu).

Nechci se hádat ale snižujete tu vlastně většinu lidí, kteří studují VŠ. Posazujete je tak na úroveň SŠ, nebo ještě níž, na co studujeme? Aby naše pozice měli lidé, kteří nechtěli dál studovat? Přijde mi to moc zvláštní, ale zrovna na pozice z oblasti log si myslím, že vzdělaní lidé v oboru jsou nedostatkovým zbožím...

Tak jsem to samozřejmě nemyslel. Nepopírám, že člověk s VŠ je více kvalifikovaný než ten se SŠ. Proto také tu VŠ studuje, aby si mohl lépe vybírat z potenciálních zaměstnavatelů.
Na druhou stranu VŠ není žádný "zázrak". To samé se ten člověk (ve stejném / kratším / delším čase) může naučit i praxí - jen má oproti VŠ velkou nevýhodu - nemá na to žádný papír a eventuelní nový zaměstnavatel mu to při přijímacím pohovoru může / nemusí věřit. A to je také důvod, proč VŠ mají vyšší plat. Další výhoda je ve státní správě a velkých firmách. Prostě tam, kde se hraje víc na "tabulky". Na některá místa prostě SŠ nevezmou.
Zaměstnavatel tak má na vybranou. Buď vezme VŠ (a zákonitě mu musí dát víc peněz (za stejnou práci), jinak ho dříve nebo později někdo jiný "přetáhne"), nebo vezme SŠ (ani tady není "zaručeno" jestli na daném místě zůstane, ale ta pravděpodobnost je větší). Záleží samozřejmě na tom konkrétním člověku a také práci, kterou má vykonávat. A pokud na ní ten SŠ stačí, tak není důvod brát VŠ.
Je to stejné, jako bych na pozici obchodního referenta požadoval někoho, kdo umí 5 jazyků. Určitě to není nevýhoda (naopak), ale pokud je (všechny) nevyužije, proč za něj tolik platit a nevzít někoho, kdo umí "jen" anglicky/německy/...., nebo dokonce neumí žádný jazyk (pokud ho nepotřebuje)?
Určitě je lepší VŠ bez praxe než SŠ bez praxe. Pokud bych ale měl porovnávat VŠ bez praxe a SŠ s praxí asi bych se spíš přiklonil k tomu SŠ s praxí. Ten VŠ totiž s velkou pravděpodobností z toho prvního místa do několika let odejde.
Napadá mě jeden příměr. Kdesi (Velká Británie?) odmítli přijmout k policii uchazeče, který v testu inteligence dosáhl příliš dobrých výsledků s odůvodněním, že lidé těchto kvalit u policie obvykle dlouho nevydrží, protože je ta práce neuspokojuje. Samozřejmě z toho byl soud (jak je v podobných zemích zvykem),... atd. Výsledek soudu neznám (asi vyhrál), ale důležitější je to, že zaměstnavatel z vlastní zkušennosti prostě věděl, že přijímat na nějaké místo příliš kvalifikovaného/chytrého/... zaměstnance se nevyplatí. Investuje peníze do jeho zaučení a on stejně brzy odejde.

Rozumím a respektuji. Vychází mi z toho, že buď obor je špatně navržen, když neuzpůsobuje studenty pro praxi, nebo je to o podnicích, že nechtějí (neumí) zaměstnat, vyškolit, zavést do praxe vystudované lidi?

Respektive to bude asi malou součinností škol a podniků...

Jestli to není taky tím, že čerstvý vysokoškolák má sice znalosti, ale nemá ty příslušné návyky a myšlení, které získá až několikaletou praxí. Jinak řečeno středoškolák s praxí nastoupí a druhý den naplno dělá. Vysokoškolák bez praxe, pokud bude pracovat bez dohledu, bude nejméně následujících půl roku dělat chyby.

Takhle: Kde vezmou toho SŠ, ještě předtím, než má tu praxi? Přijde mi to divné, ten SŠ taky musí někde začínat nechci, aby to vyznělo tak, že snižuji nějak tyto lidi, to nemám v úmyslu, ale spíš mě zajímá tato problrmatika, vzhledem k tomu, že se mě zrovna týká.

Ahoj, řekl bych, že SŠ je více "tvárnější" než VŠ, který si velmi často myslí, že nastudovanou teorii musí na 100% uplatnit i v praxi. Dále také platí, že SŠ odborného zaměření je lepší než VŠ s gymplem.

Rozumím, spíš tu řeším to, že se podnikům vyplatí investovat SŠ, který má zkušenosti a bude umět vše dříve s tím, že věci, na které nemá vzdělání nebude moci dělat a pokud ano, bude to školení a to stojí peníze. VŠ zase má vyšší náklady ze začátku, ale z dlouhodobějšího hlediska je to výhodná investice, ne každý odchází po dvou letech jak se tvrdí, vždy je to o tom, jaké podmínky mu zaměstnavatel nabídne - pokud budou vyhovující, bude také podle toho odvádět výkony. Řeči o tom, že VŠ jsou línější než SŠ, podle mě nejsou na místě, protože to není o vzdělání ale o charakteru.

V logistice se zřejmě jedná o tom, že kdo má víceletou praxi, jedno jestli vysokoškolák nebo středoškolák a pokud se té logistice naplno věnuje, tak existuje dost problémů, které se objeví jen jednou za čas. Ten s praxí už nejméně jednou takový problém zažil, nějak se tehdy rozhodl a potom v klidu to rozhodnutí a ty důsledky promyslel. Takže když se takový problém zase vyskytne, řeší ho rutinně s minimem přemýšlení a má potom více času dělat něco dalšího. Celkově je pak znatelně výkonnější než sebevíce chytrý vysokoškolák bez praxe, který se musí zdržet podrobným promyšlením problému, teprve potom rozhodne a protože to je poprvé, nemusí to být taky tak dobré rozhodnutí jako ten s praxí, protože ten už zažil i to, co po tom rozhodnutí následuje. Třeba tak tuhá zima jako loni je jednou za čas...